Bella
Začalo ráno.Slunečné ráno.Sluce svítilo tak,jak jsem to ve Forks ještě nikdy neviděla.Bylo to jako klid před bouří a k tomu ten Renésmin sen.Byla jsem s Alicí a Rosalie na lovu jelenů a poprvé jsem si nezašpinila šaty.Byl to pro mne slavný okamžik.
"Vážně se mi to počasí nelíbí,možná máš pravdu Bello,možná se něco stane,ale já to nevidím.Možná něco vyvedou psi.Pardon,Jacob a ti ostatní."vypravila ze sebe Alice.To bylo poprvé,co dneska promluvila. "Bello,jak se ti to líbí?"prolomila ticho Rosalie. "A co máš na mysli?"odpověděla jsem jí otázkou. "Myslím,jak se ti líbí být upírkou."dodala s úsměvem.A já jí vesele odpověděla: "Je to úžasné.Ta rychlost,ta síla,ta krása a věčný život s Edwardem a Renésmé.Co víc si můžu přát,ale chudák Charlie a René s Philem,to je jediná věc která mě bolí.Nikdy už je nemohu vidět."U posledních dvou vět mi bylo do pláče.Alice se zachichotala nad tím,jak jsem změnila na konci tón.
Bylo poledne slunce mě pálilo i do mojí chladné a tvrdé kůže.Náhle se ve zlomku vteřiny zatáhlo a já uviděla že nebe je celé černé.Co se to stalo.Někdo mě chytil za rameno,lekla jsem se.Byl to Carlisle a po jeho levici Esmé,jak jinak než s přátelským úsměvem. "Bello"povídá usměvavý Carlisle, "co kdybychom naučili tebe a Nesii hrát baseball po našem."Kývla jsem.
Když jsme byli před baseballovou mýtinou,kde mě tenkrát našel James,stiskla jsem Edwardovu ruku pevněji.Všiml si toho. "Bello,co jsi v pořádku?"Edward na mě ustaraně pohlédl. "To nic,jen lidská vzpomínka na Jamese,Viktorii a Laurenta.Jsem v pořádku a chci se učit"odpověděla jsem mu.Z mýtiny se ozývaly prapodivné zvuky radosti.
Vešli jsem na mýtinu a tam…čtyři upíři oblečeni do moderních šatů a s modernímy účesy a jejich oči a svítili zlatou barvou.Byli to asi také vegetariáni.Ale kde se tu vzali.Edward se jim snažil přečíst myšlenky,ale nic neslyšel.Oni zaujali obranou pozici takovou jako jsem ještě nikdy neviděla.Ti dva chlapci si stoupli do předu a hodně se nakrčili a ty krásné dvě dívky stály za ni my a nad pravou dlaní se jim vznášela vetší koule,která vypadala,jak udělaná z vody.My jsme také zaujaly obrané postavení.Já stála uprostřed vedle Renésmé a dělala štít zamnou byly Esmé,Alice a Rosalie.Ve předu stáli lehce nakrčení Emmett,Edward,Carlisle,Jasper a Jacob ve vlčí podobě.
Ta jedna dívka,která měla světle hnědé vlasy pořád koukala na Carlislea,a pak promluvila k té druhé dívce,která měla vlasy tmavě hnědé,a svoji vodní kouli rozbila o strom: "Vanesso,oni nám nic neudělají,když my nezačneme bitvu.Odvoláme Lexe a Chrise".Ta druhá,Vanessa myslím,také rozbila kouli o strom a pak poklepala na rameno těm chlapcům a řekla jim"Nic nám neudělají,my budeme vyjednávat a povíme jim o Messiných vizích ."Chlapci kývli a narovnali se.Dívky postoupili do předu a promluvily k nám.Začala ta Messa "Zdravím Vás,já jsem Messa a toto je má sestra Vanessa a je druh Chris" ukázala na toho tmavovlasého chlapce"a toto je zase můj druh Lex"ukázala na chlapce který měl stejnou barvu vlasů jako ona a pokračovala Vanessa"My vám neublížíme.Messa Vás viděla ve vizi a také tam viděla,že se k vám přidáme.My jsme druh upírů pro které je lidská krev jedovatá.Lex a Chris,dvojčata,byli proměněni roku 1429 neznámím upírem a já a má sestra jsme byli proměněny v roce 1431 jimi,protože jsme byly v sirotčinci a jednou se po ulici oni procházeli a naše láska byla jako u Renésmé a Jacoba"Jacob zavrčel a Vanessa se pousmála a pokračovala "a jak nás unesli a když nás vrátili tak jsem po dvou týdnech zjistily,že jsme těhotné.To bylo v pohodě protože naši rodiče byli nejbohatší lidé v Anglii,ale otec se upil k smrti a matka spáchala sebevraždu,ale než to udělala,tak nám dala kufřík a dopisní obálku naditou 100 000 librami a poslala do místního sirotčince a řekla nám,že oni už to vědí a že nás mají ve věku 16 let pustit na svobodu a dát nám obálku.Když jsem zjistili,že jsem těhotné tak nám v sirotčinci zbývaly dva týdny do šestnáctin.Když se blížil porod byly jsme obě tak zesláblé že jsem neměli šanci přežít,naše holčičky,ale byli z větší části člověk.Před porodem nás Lex a Chris kousli a naše holčičky se narodili živé.Probrali jsme se po třech dnech a naše dcery byli mrtvé,protože potřebovali mateřské mléko a my jsme ho neměly.Pak jsem putovali a Messa měla vidinu a tak jsem tady.Tečka. "Pak se do toho vložil Carlisle: "Samozřejmě můžete se přidat k nám a doma nám řeknete jestli jste to opravdu vy ti zázrační upíři o kterých jsem četl ve Volteře roku 1800.A jaké máte schopnosti."





