Moje první parodie. Co se stane, když se Carlislemu podaří vytvořit lektvar, který je má posunout o pět let dopředu? A jakou novou úchylku má Emmett? Doufám, že se vám to bude líbit :) Počáteční děj je zasazen někde před Rozbřeskem.
Na první pohled normální den u Cullenů. Edward znuděně plácá do piana, zatímco Bella už přes 4 hodiny cosi škrábe do bloku.
Edward: "Bello, pojď se mazlit" dělá asi po sté psí oči
Bella: zvedne oči z textu "Nejdu."
Edward: "Já už se z toho zcvoknu, co tam furt děláš?!"
Bella: už se ani neobtěžuje pozvednout oči "Píšu."
Edward: "Neříkej."
Emmett: (za dveřmi) "Už?"
Edward: otráveně "Ještě ne."
Bella: "Budu spisovatelka." nadšeně se usměje
Edward: se tváří nechápavě "Spis… co?"
Bella: "Spi-so-va-tel-ka. To je člověk, který píše knihy."
Edward: "Aha." víc ze sebe nedostane a plácne sebou na zem
Emmett: (stále za dveřmi) "Už?"
Edward, Bella: "Ještě ne!"
Edward: (leží na zemi a je přesvědčený, že bude první upír, který usne) "Řekneš mi aspoň, o čem píšeš?"
Bella: "Ne. Ale až tu knihu vydají, budeš první, kdo si ji přečte."
Edward: "A kdy to bude?"
Bella: "Brzy, už mám první kapitolu." dme se pýchou
Emmett: (přešlapuje za dveřmi) "Tak už?!"
Edward: otráveně "Tak pojď."
Emmett: (rozrazí dveře a vběhne do pokoje. Na sobě má minisukni, černé punčochy, halenku, která jen tak tak drží na jednom knoflíku a na nohách má…)
Edward: (zvedne hlavu z podlahy a otevře pusu) "Říkal jsem sice lodičky, ale myslel jsem tím boty na podpatku. Ne lodě, ty idiote!"
Emmett: (se škrábe na bradě při pohledu na plastové hračky na nohách) "Nechápu."
Bella: "Prostě vem Rose jakékoliv boty." řekne shovívavě a opět zaboří nos do bloku
Emmett: (nadšeně odchází vyrabovat Rose botník)
Edward: (sebou znovu plácne na podlahu a dál marně čeká, až usne)
***
Carlisle: (S křikem vyběhne z pracovny a letí do kuchyně, kde Esme utírá prach) "Mám to! Mám to!"
Esme: (se lekne a odhodí hadr, který přistane Carlislemu na rameni) "Menstruaci?!"
Carlisle: smutně "To se mi ještě nepovedlo. Ale mám elixír pro cestování časem!"
Esme: (se znovu chopí hadru) "To už tady jednou bylo. Nejenže jsme se místo v budoucnosti ocitli o sto let zpátky, ale navíc v nějaký Čínský republice."
Carlisle: potichu "Český republice."
Alice: (se právě vrátila z nákupů a za ruku táhne otrávenýho Jaspera) "To je pravda, neměli tam skoro žádný obchody. Tam už nechci."
Jasper: neslyšně "Bylo to tam nááádherný."
Carlisle: znovu nadšeně "Ale tentokrát to opravdu vyjde!"
(Esme si s Alicí vymění zoufalé pohledy)
***
Mezitím u Rose v pokoji
Rose: "Okamžitě vypadni z mého botníku!"
Emmett: "Bels říkala, že ti ho mám vyrabovat."
Rose: "Odkdy ty posloucháš Bellu?? Okamžitě vypadni! Stejně z tebe nikdy nebude žena!"
Emmett: ublíženě "Proč jsi na mě tak zlá?" (popadne první boty, které mu padnou do rukou a utíká do kuchyně, kde se mezitím Carlisle snaží ospravedlnit svůj nový vynález)
***
Carlisle: "Tenhle už bude určitě fungovat."
Emmett: (se přiřítí do kuchyně a zlomí si přitom jeden deseticentimetrový jehlový podpatek) "Hele, hele, mám nový botičky, už je ze mě žena!"
Carlisle: (se zhluboka nadechne a vydechne) "Emmette, chápu tvojí touhu, a podle oblečení se už možná ženě podobáš, ale z biologického hlediska jsi pořád muž a mužem zůstaneš." (poplácá ho soucitně po rameni)
Emmett: (nakloní hlavu do strany a koukne na Esme) "Co to kecá?"
Esme: neví, jak se má správně vyjádřit "No, chybí ti ještě třeba… prsa, broučku."
Emmett: (se plácne do čela) "Já věděl, že jsem na něco zapomněl." (a odběhne zpátky k Rose do pokoje)
***
Znovu u Edwarda v pokoji
Bella: "Jsem hrozně zvědavá, jestli se moje kniha bude prodávat." (zasněně cumlá propisku)
Edward: (stále leží na zemi) "To klidně můžeš zjistit. Carlisle vyrobil nový elixír, pro cestování časem." (mumlá v polospánku. Že by upír přeci jen mohl usnout?)
Bella: (odhodí blok, vyskočí z postele, cestou šlápne na Edwarda, napálí do dveří, pak si je otevře a letí do kuchyně)
Edward: (otevře oči a zmateně hledá Bellu)
***
V kuchyni
Bella: "Tati, tati!" (zakopne na schodech a přistane Carlislemu u nohou)
Carlisle: (zvedne ji a postaví na nohy) "Bello, kolikrát ti mám říkat, že nejsem tvůj táta."
Bella: "To je jedno, tati, já chci do budoucnosti."
Carlisle: (nadšeně ji obejme) "Tak to mi klidně říkej tati. Asi tě taky adoptuju a tyhle nevděčníky strčim do děcáku." (zamračí se a ukáže na Alici s Jasperem)
Emmett: (přiběhne do kuchyně, jeden podpatek stále ulomený a téměř nevidí přes prsa z ponožek)
Alice: (zakrývá si oči a zkouší zmizet)
(z horního patra se ozývají hrozivé rány a hysterický řev)
Emmett: (škodolibě se usmívá) "Asi jsem trošku naštval Rose. Řekl jsem jí, že má moc malé podprsenky, protože se mi do nich nevejdou ponožky.
Alice: (vzdala pokus o teleport a zkoumá, jak dlouho bude její "oblíbený" bratr ještě žít a otravovat jí život. Vzdala to u roku 3654)
Carlisle: (při pohledu na Emmetta raději vzdal další vysvětlování, proč nikdy nebude ženou a přešel na jiné téma) "Tak znovu, kdo se chce posunout o pět let dopředu?" (zvedá ruku)
Bella: (prudce zvedne ruku a zavadí o Emmettova "prsa")
Emmett: (rychle sbírá po podlaze levé prso a druhou rukou se hlásí)
Edward: (pomalu klopýtá ze schodů, stále ještě rozespalý, s rukou nad hlavou)
Esme, Alice a Jasper: (mají zkřížené ruce na prsou)
Rose: (buší hlavou do zdi)
Edward: "Myslím, že Rose nebude chtít."
Emmett: "Super. Remíza. Takže jsme vyhráli!"
Esme, Alice a Jasper: (nechápavě kroutí hlavou nad Emmettovou logikou)
Rose: (přestala bušit a počítá)
Carlisle: (přemýšlí, jestli má být spravedlivý, nebo ne. Touha nad experimenty zvítězila) "Jo. vyhráli jsme."
Jasper, Alice, Esme: (snaží se o teleport)
Rose: (probořila zeď)
Carlisle: "Šup šup. Dones Rose, půjdeme všichni."
Emmett: "Rozkaz šéfe." (za vteřinu je zpět a v náručí drží zmítající se Rose, které z vlasů odlítávají kusy omítky a cihel)
Všichni: (se kryjí)
Carlisle: (vytáhne z kapsy malou lahvičku zeleného roztoku a mlsně se na ni usmívá)
Rose: "Já to nevypiju. Mě nedonutíš!" (rozzuřeně kope kolem sebe až Emmettovi vyrazí druhou ponožku)
Carlisle: "V pohodě, na to jsem se připravil." (usměje se a z druhé kapsy vytáhne stejně zelený prášek vysype ho nad ostatní a sám se napije z lahvičky)
***
Místností se ozve hlasitá rána, záblesk a všichni Cullenovi stojí v kuchyni, stejně jako předtím. Než se stihnou vzpamatovat, v horním patře třísknou dveře a do kuchyně přiběhne asi patnáctiletá emo dívka. Posunkovou řečí naznačí cosi, co mělo znamenat ahoj a žene se ke dveřím.
Emmett: "Ááá! Upíří dítě!"
Ness: (zastaví se a protočí oči) "To už jsme si snad vyříkali ne?"
Emmett: (se podívá po rodině) "Ááá! Z Belly je upírka!"
Všichni zděšeně pohlédnou na Edwarda
Edward: "Já nic!"
Bella: nadšeně "Ze mě je upírka!"
Ness: "Mami? Je ti dobře?"
Bella: "Mami?"
Všichni: "MAMI?!
Ness: "Si ze mě děláte srandu? Kašlu na vás, jdu za Jacobem." (práskne dveřmi)
V kuchyni je hrobové ticho.
Bella: vyděšeně "Tohle byla naše dcera?"
Edward: "Ne, to byla tvoje dcera."
Bella: nechápe
Rose: (prohlíží si Emmetta) "V tomhle převleku už ale vážně vypadáš jako žena."
Emmett: (namalovaný, v minisukni a v lodičkách) "No jo!" (pak se zvědavě podívá pod sukni) "Já jsem žena!"
Rose: je pryč
Esme: "Cože?! Tys byl na operaci?! Žádný takový! Až se vrátíme zpátky v čase, tak ti to šílenství zatrhnu!"
Carlisle: (kouše si spodní ret)
Emmett: (smutně kouká do země)
Rose: (se s nadějí vrací domů) "Co dělá ten dav lidí před našim barákem?!"
Všichni najednou se hrnou k oknu. To bohužel nepojme osm upírů a tak Emmett prorazí zeď a udělá si tak svoje soukromé. Venku stojí dav lidí, skandující jejich jména. Emmett se přidává.
Emmett: "EMMETT! EMMETT! EMMETT!" (dav ječí nadšením a skanduje)
Jasper: (šťouchne Emmetta loktem, až odletí na druhý konec místnosti a začne skandovat svoje jméno) "JASPER! JASPER! JASPER!" (dav mlčí a on s pláčem odchází)
Carlisle: "Jak to, že znají naše jména?"
Bella: (nadšeně ukazuje na plakáty Stmívání) "Vždyť to je moje kniha!"
Carlisle, Edward: "Tys psala o nás?!"
Bella: (udělala špičkou nohy důlek v podlaze) "Neptali jste se mě, o čem píšu."
Edward: (mumlá něco o ženské logice)
Dav lidí se mezitím snaží dostat dovnitř. Vylamují dveře a rozbíjejí okna.
Esme: "Musíme se ihned vrátit. Emmett je Emmettka, v našem domě je Bellina ujetá dcera, u které ani nevíme, kdo je její otec a celé Forks vyvolává: miluju Edwarda Cullena!"
Carlisle: (stále mlčí a snaží se být neviditelný)
Esme: nervózně "Tak kde je ta lahvička?! Musíme to přece změnit!"
Carlisle: šeptem "Na stole v kuchyni."
Všichni se otočí ke stolu a pak zpátky na Carlisleho. Na stole totiž nic není.
Carlisle: "Na stole v kuchyni před pěti lety."
V tu chvíli dav prolomil dveře…





