close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

9.Přepadení

16. ledna 2010 v 13:30 | A.Hertlová
Asi hodinu před bitvou jsem měla divné tušení,že se něco stane.Tak jsem se vydali na cestu na jednu horskou louku.Pořád mi vrtala v hlavě moje první vidina.Šli jsme pomalu,kluci ve vlčí podobě a Vanessa si za mnou vesele pískala nějakou písničku asi z osmnáctého století.Kluci se sázeli,kdo kolik upíru zabije a kdo se zraní.Mě to tolik nezajímalo a tak jsme pustila mysl na volno běh a přehrávala jsem si veselé okamžiky uplynulých století.Některé vzpomínky byli veselé někdy až přímo komické,třeba tak jak jsem ulovila první pumu a celý můj oděv byl špinavý,potrhaný a můj obličej vypadal jak po veliké bitce.Některé byli i dost otřesné,třeba ta jak jsem zabila toho myslivce,který se mi snažil pomoct.No co,byla jsem novorozená a to mě omlouvá.Pak jsem měla vidinu.Podívala jsem se neschopná slov na Vanessu.
"Kluci,proměňte se,"zakřičela místo mě sestra po přečtení mé mysli, "hned!"
Kluci se poslušně proměnili a ani se neobtěžovali sundat si kalhoty.Jediná Leah odběhla do křoví,aby se proměnila v soukromí.
"Oni na nás chtějí zaútočit abychom nebyli připraveni.Zaútočí za dvacet tři vteřin.Jo a mám sebou náhradní kalhoty.Jaku vyhrab díru ať je tam můžu schovat,"promluvila jsem rychle.Jacob vyhrabal díru a já tam naházela kalhoty a Leah přihodila svůj náklad.
Všichni jsem zaujali bojové pozice.Cítila jsme jak se ve vlkodlacích vaří krev smíchaná s adrenalinem.Rozhlíželi jsme se,ale zatím jsme nic neviděli.Nejdřív byl úkol zničit ty s těmi štíty.Náhle jsme uslyšela šustění.Už jsou tady.Bitva začala já a má sestra jsme dostali z těch dvou ty štíty a pak byli zranitelní.Seth udělal něco nenormálního.Začal štěkat radostí.
"Sethe,co se děje,"rychle jsme mu přečetla myšlenky, "děláš si srandu já jim nevolala.Vanesso,Cullenovi se o tom dozvěděli a už jsme skoro tady."
Vanessa na mě překvapeně koukala.
"Ségra tys jim volala,protože já je nezvala"zeptala se mě překvapeně sestra.
"Myslíš si,že já jo.Chtěla jsem se vyhnou tomu aby o životy jsme přišly my a ne nikdo z Cullenů."
Než jsme se nadála stála u mě Alice.
"Teď se tvůj dárek konečně hodil.Díky.Víš,měla jsme vidinu jak bojujete tak jsem ti zkoušela volat,ale tys to nebrala.Tak jsme zavolala Emyli a ona mi to řekla a jak to uslyšel Emmett byl hrozně natěšen,že konečně někoho zabije,"zazpívala Alice a já pochopila co v té vidině znamenal ten telefon,Emyli s telefonem a Cullenovi
Bitva,jestli se to dá nazvat bitva,probíhala bez komplikací až na jednu.Jeden upír přitáhl železnou tyč a probodl Leah chodidlo.Teď jsem Carlislea uvítala.Carlisle,Sam a Vanessa donesli Leah do rezervace.Leah si nepřála,aby ji z proměnou pomáhal Sam,tak šla Vanessa.Když jsme skončili z masovým zabíjením,odebrali jsme se domu.Cullenovi slíbili,že týden zůstanou ve skleněném domě.Ostatní šli do rezervace.
"Pojď se mnou, "chytil mě za ruku Jacob a já se nebránila,Šli jsme na nejvyšší horu Washingtonu.

"Je to divný,ani jeden nestárneme,ale ty budeš žít věčně a já za pár desetiletí chcípnu jako starej prašivej pes,"zasmál se Jacob a sedl si na kámen.
"Seš blbej,takhle už nikdy nemluv,rozumíš.A taky,"sedla jsme si mu na klín, "je tu něco,"Jacob mi skočil do řeči než jsme mu stihla něco říct.
"Nikdy jsme si nevšim jak vypadáš ve světle úplňku teda spíš jsme to zapomněl."
"Jaku,ty nikdy neumřeš."
"To by se musel stát zázrak,já nejsem upír jako ty a nikdy nebudu,protože to nejde."
"Jacobe,poslouchej.Já a Vanessa máme tu moc proměnit vlkodlaka v upíra a už je to vyzkoušený."
"Kde jste to zkoušely."
"Asi před dvě stě lety.Potkali jsme kluky co se uměli proměnit,jako vy.Ve vlky.A jeden na mě zaútočil.Já ho jen kousla a čekala jsme,že zemře.Ale o pár dní později.Jsem šla na lov a našla jsme ho.Živé jak se krmí.Tak jsme se ho zeptala,jak to že to přežil a on odpověděl,že můj jed,a tím pádem i jed Vanessy,není pro vlkodlaky jedovatý."
"Takže,kdy budou moct být jedním z vás?"
"Já bych to udělala tak až se přestaneš proměňovat a budeš to mít plně pod kontrolou."
Jacob se usmál a zavyl na měsíc.Zkusila jsme ho napodobit,ale on se začal smát.
"Zníš jak postřelená slepice to až v hlavně pustím kluků ti se po tentočkujou."
"Ty seš prevít a za to budeš mít rok útrum a ty víš co myslím.A nemyslím jen tu jednu věc,ale i žádné palačinky."
"To první mi je jedno,ale palačinky.Vymaž mi paměť hned."
Usmála jsme se a bylo to v hlavě měl jen to své vytí a mé zapomněl.Tak jsme se vrátili do vesnice podívat se na Leah.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


free counters
free counters


Free Visitor Maps at VisitorMap.org