close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Kapitola druhá

20. února 2010 v 11:59 | A.Hertlová |  Stříbrný Měsíc

2.Normální škola
Měsíc uplynul jako voda a Kim musela do školy. Nechtělo se jí, ale chtěla zapadnout. Ráno jí otec hodil do školy. Měla už na sobě školní černo-bílou uniformu. Všichni na ni koukali jako na zjevení. Otec jí zavedl k řediteli školy.


Byl to šok, všichni na mě zírali. Hlavně taková partička holek, myslím, že to byli roztleskávačky.
"Neboj za pár dní to bude dobré," poplácal mě po rameni otec.

Ta uniforma byla děsná. Radši špatně ušité kimono než tohle. Šli jsme do ředitelny.
"Kim, toto je pan ředitel Thomas Marco," představil mě panu řediteli otec.
"Dobrý den, pane řediteli," nevěděla jsem, jak ho mám oslovit.
"Zdravím tě Kim. Doufám, že se ti tu bude líbit."
Do ředitelny vešla neznámá žena.
 Měla dlouhé blond vlasy a černé oči. Divná kombinace.
"Omlouvám se, že jdu pozdě, ale fotbalisté se zase prali, tak jsme je museli s profesorem Crakem uklidnit," omlouvala se neznámá žena.
"V pořádku slečno Woodová. Toto je nová studentka Kim Tao Sang. Kim toto je tvá nová třídní profesorka Claire Woodová," představil nás pan Marco.
"Dobrý den," usmála jsme se na profesorku.
"Kim budu tě mít na hudební výchovu a tělocvik. Slyšela jsme, že krásně zpíváš. A první hodinu zastupuji paní profesorku Dreamevou, tvojí angličtinářku, tak půjdem do třídy," usmála se na mě profesorka a vedla mě do třídy.
"Ahoj tati. Nashledanou pane řediteli."
Odešli jsme z ředitelny a paní profesorka mě vedla do třídy. Když jsme vešli zase na mě všichni koukali.
"Drazí žáci. Toto je vaše nová spolužačka Kim Tao Sang. Přišla až z Japonska a teď vám o sobě něco poví."
Super. Z konverzace jsem byla ve třídě nejlepší, ale tady to bude horší. Byla jsme zvyklá hovořit pouze se ženami nebo staršími muži.
"Já jsme Kim Tao Sang, ale můžete mi říkat pouze Kim. Jméno Kim nevím odkud pochází, Tao je po mé matce a Sang je z katalánštiny a znamená krev. Jinak jsem přišla ze školy pro Gejši. Většina lidí si myslí, že Gejši jsou prostitutky, ale Gejši jsou spíše umělkyně. Jinak jsem dobrá ve zpěvu a společenských tancích. Je mi šestnáct let a zatím nemám žádného sourozence, No, a to je asi vše co jsem chtěla říct."

"Skvělá řeč Kim. Běž si sednou do poslední volné lavice."

V zadní a zároveň poslední volné lavici seděla brunetka s brýlemi. A její oči i vlasy měly podobný odstín jako ty moje.

"Ahoj Kim. Já jsem Nina VonBet," pozdravila mě bruneta

"Ahoj Nino."
Hodina probíhal v celku normálně. Profesorka předčítala Shakespeara. Pak zazvonilo.
"Kim pojď sem," zavolala si mě profesorka ke stolu.
"Ano, paní profesorko."
"Tady je tvůj rozvrh. Nino!" Nina přiběhla ke stolu.
"Ano," řekla se.
"Příští hodinu máte spolu, tak vás u pana Craka omluví a ty,Nino,provedeš Kim po škole."


Nina kývla. Škola byla obrovská. Všude samé dveře. Některé byli od kabinetů,jiné od tříd další od odborných učeben. Pak mě vzala Nina na dvůr. Na dvoře byla spousta laviček a taky odpadků.
"Tak tys mohla být Gejša?" zeptala se mě Nina.
"Jo, ale španělsko-americké kořeny se nezapřou," usmála jsem se.
"Jak to?"
"Koho by bavilo sedět tři hodiny u čajového rituálu a srkat čaj hezky pomalu a ani se nepohnou ze sedu."
"To máš pravdu. Už zvoní. To ta vyučovací hodina utekla. Další máme zase spolu. Tělocvik. Blé."
"Souhlasím. Ale kdyby byl místo těláku třeba tanec tak skáču do stropu."
"Tak to se přidávám."
Odkráčely jsme spolu na hodinu tělesné výchovy. Hráli jsme, mě hru známou jen z televize, basketball. Profesorka mě nechala sedět neboť jsem neměla vhodné oblečení. Tento týden se mi alespoň každá chyba odpouští, protože jsem v tomto světě nová.
S Ninou jsem měla společnou poslední, sedmou, hodinu-počítače.To pro mě nebyla žádná novinka- myslím počítač. Na počítače jsem tajně chodila v dobách volna místo česání vlasů a společenských her. Asi mám kamarádku. Nina je doopravdy super holka. Dá se s ní bavit a pomůže když mám nouzi, ale uvidíme co ukáže čas. Možná je jiná než se zdá. První den mám za sebou. Co přijde zítra nevím.
Kdyby jen věděla, co ji zítra čeká.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kateli-n | Web | 20. února 2010 v 12:00 | Reagovat

Ahoj, nerada píšu reklamy, ale prosím moc to potřebuju - dáš mi hlas tady:

http://diamondcats.blog.cz/1002/hlasovani-2-vyber#komentare

Jsem No.4, kldině oplatím, udělám dess nebo tak! Děkuju moc!

2 kiki | Web | 20. února 2010 v 12:03 | Reagovat

Ahojky moc hezů blog jestly chceš tak se koukni na můj blog a napiš malí komentík promiň za reklamu.

3 JuđuSch* | Web | 20. února 2010 v 12:04 | Reagovat

:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


free counters
free counters


Free Visitor Maps at VisitorMap.org