Já vím, do Velikonoc je ještě daleko, ale zrovna dneska mám takovou trošku zlobivou náladu :-) Takže jak se s malou Nessie slaví jaro? Varování: nic pro křehké milovnice zvířátek! ;-)
"Nessie, jestlipak víš, co je dnes za den?" zeptal se Edward nenápadně, když naše dcera spokojeně snídala čokoládové cereální kuličky s mlékem. Přestala žvýkat a zamyslela se.
"Den hnusné snídaně!" napovídal Emmett, čímž si zasloužil dloubanec do zad od Jacoba.
"Myslím," začala Renesmee váhavě a rozhlédla se po nás všech, "myslím, že je sobota."
Musela jsem se rozněžněle usmát. Naše malá chytrá holka!
"Správně, šikulko," pohladil ji Edward po kudrnatých vláskách. "Je sobota, ale není jen tak obyčejná. Jsou totiž Velikonoce. Vítá se jimi jaro, víš?"
Ness měla oči navrch hlavy a visela Edwardovi na rtech. Byla tak dychtivá se něco dozvědět! Tolik se mu v tomhle podobala, dokáz ala hodiny ležet s obrázkovými encyklopediemi, přiváděla Carlislela k šílenství, když mu kladla na miliony naprosto neuvěřitelných otázek.
"Určitě sis všimla, že venku už je zase všechno krásně zelené, rostou tam jarní květiny, rodí se mláďátka, vzduch i les voní jinak," pokračoval Edward a Emmett se při zmínce o mláďátkách zasněně zadíval k lesu a pak zamumlal něco o hladu. Ness horlivě přikyvovala a čekala, až její milovaný táta domluví.
"A děti slaví příchod jara tak, že hledají kolem domu čokoládová vajíčka," usmál se Edward tím nádherně pokřiveným úsměvem. "Možná by ses měla jít podívat do trávy, jestli taky nějaká nenajdeš," pobídl jí.
"Myslíš, že mi je tam někdo schoval?" otevřela Ness údivem pusinku dokořán.
"To si piš," zasmál se Jacob, který společně s Edwardem strávil brzké ráno tím, že schovával asi třicet vajíček na velmi nápadná, nenápadná i pro dítě zcela nedostupná místa kolem domu. Byli do té hry tak zabraní, že do sebe jednou i narazili; pohled na vrčícího Edward a třesoucího se Jakea s náručemi plnými vajíček mi způsobil dlouhý záchvat smíchu. Oba se tvářili dotčeně a tvrdili, že na tom nebylo vůbec nic vtipného.
"Velikonoční zajíc ti je tam schoval. Je jako Santa, jen nosí vajíčka," vysvětlila jsem Nessie a za ruku ji odvedla před dům. Celá rodina nám byla v patách, tohle byly první Velikonoce, které slavili po mnoha desítkách nebo stovkách let. Carlisle ani na vlastní kůži nic takového nezažil a vypadal dojatě, ostatní si tuhle novou variantu vítání jara také chtěli moc užít.
"Tak běž," pobídla jsem ji. Váhavě udělala dva kroky do trávy a pak se otočila na Jakea. Nemusela nic říkat, Jacob se rozhlédl a pak zajásal:
"Hele! Támhle! To vypadá jako vajíčko!"
Ness se podívala, kam její spřízněná duše ukazuje, a v trávě opravdu leželo vajíčko v červeném obalu. Vypískla nadšením a běžela si pro něj. A o kousek dál našla druhé! V tu chvíli mi bylo jasné, že se do hledání zabrala a bude ji opravdu bavit. Jacob nosil košík a naváděl ji, Edward se poťouchle usmíval, protože některá vajíčka speciálně kvůli Jakeovi schoval velmi důkladně. Ostatní spokojeně sledovali, jak se naše děti baví. Podívala jsem se na Alici, věděla jsem, že na mě už nějakou dobu visí pohledem. Vypadala, že každou chvíli exploduje samým nadšením. Ona byla jediná, kdo věděl o mém plánu. Hned jak mě napadl, přiřítila se ke mně, objala mě a moc mi děkovala za tak úžasné překvapení. Na jednu stranu mi jí bylo trochu líto, protože to všechno vždycky ví už dopředu, ale vypadala spokojeně a to mi dělalo radost. Před Edwardem jsme si obě dávaly pozor a potají daleko v lese vymýšlely, jak to udělat co nejlépe. A jsem si jistá, že se nám to povedlo.
Přikývla jsem. Může to říct.
"Ano!" výskla. Konečně si mohla přestat v duchu recitovat Homéra. Edward se na ni tázavě podíval a pak se mu rty roztáhly do širokého úsměvu. V tu chvíli byl u mě a nadšeně mě líbal. Zbytek rodiny se otočil na Alici, která spustila:
"Veselé Velikonoce! Bella přišla na skvělý nápad! Připravily jsme pro vás také velikonoční hledání! V lese v okruhu deseti mil od domu je schováno padesát velikonočních, ehm, vajíček! Tak utíkejte hledat a užijte si to!"
Carlisle se zatvářil rozpačitě:
"Děkuji, ale nemáte pocit, že jsem na to už trochu starý?"
Horlivě jsme ho ujistili, že není, Esme ho vzala za ruku a pomalu se vydali k lesu. Stále ještě si nebyli jisti, že tohle je ideální způsob trávení sobotního dopoledne.
"Díky, Bello, ale asi to oželím," podrbal se Emmett ve vlasech. "Víš jak, já ty lidský hnusy nemůžu skoro ani cítit, a ještě abych to nějak hledal, nebo tak..."
Musela jsem se rozesmát nahlas. Celé tohle hledání mě napadlo hlavně kvůli němu, Emmett je náš malý velký bratr, a teď se takhle ošívá!
"Neboj, Emme," uklidňovala jsem ho. "Tahle velikonoční překvapení jsou ryze upírská!"
"Budeš nám nadšeně děkovat, viděla jsem to," přidala se ke mně Alice, která už postrkávala Jaspera k řece. Emmett chvilku přemýšlel, ale oči už mu svítily zvědavostí, takže popadl no náruče Rose a hnal mezi stromy.
"Tak šup, běž hledat," usmála jsem se na Edwarda. Zavrtěl hlavou a pobaveně řekl:
"Stejně už vím, kde jsou všechna překvapení schovaná, viděl jsem to u Alice."
Pohladila jsem ho po tváři, natáhla se na špičky a políbila ho.
"Viděl jsi ta Alicina, ale tři jsem speciálně pro tebe schovala i já. Hledej kolem naší chaloupky." Zkoumavě se na mě podíval, ale pod štít jsem ho nepustila. Bylo vidět, že ho to láká, ale zároveň se mu ode mě nechtělo.
"Teď máme chvíli klid jen pro sebe a ty mě odháníš pryč?" povzdychl si. "Za chviličku jsem zpět," líbl mě do vlasů a zmizel. Spokojeně jsem si šla sednout na terasu. Bylo jaro, vzduch voněl, dnes na nás dokonce vysvitlo sluníčko. Občas jsem zaslechla Nesiin radostný smích, když s Jakem našla další čokoládu. Z lesa se ozval našený Emmettův ryk. Byla jsem tak šťastná! Zavřela jsem oči a nechala slunce roztřpytit mé tělo.
"Serval? Leopard?" zašeptal mi do ucha sametový hlas a než jsem stihla otevřít oči, Edward mě vášnivě políbil.
"Nelíbila se ti velikonoční překvapení schovaná v lese?" mrkla jsem na něj, když se nabažil mých rtů. Zasmál se a pevně mě objal.
"Byla velmi chutná, lásko. Přiznám se, že leopard by mě opravdu nikdy nenapadl. Ovšem největší radost mi udělalo to třetí velikonoční zvířátko!"
Uchechtla jsem se:
"Ne, abys to řekl nahlas! Nikdy, jasný?"
"Neboj," zavrněl mi do ucha. "Nikomu neřeknu, žes mi naservírovala vlka! Chutnal docela dobře, to mě překvapilo. Ani nesmrděl!"
Byla jsem šťastná a zároveň tak škodolibě krutá! Odtáhla jsem štít, aby Edward viděl, jak zlomyslnou radost mám z jeho vlčí svačinky. Oba jsme se pak doslova váleli smíchy, zatímco Jacob za rohem hulákal nadávky, když se snažil dostat jedno vejce z vysokého stromu.
"Občas lituju, že si nepíšu deníček," svěřil se mi později po obědě Emmett. "Dneska bych si tam totiž vypsal, co všechno jsem našel. Hlodavci stáli za prd, měl jsem je nechat ostatním, i když bobr mě pobavil. Ale hyena! Ta byla! A ten baribal, takovej prcek, ale chutnal skvěle! A toho aligátora jsem si chtěl vzít domů jako mazlíčka, ale Rose mi řekla, že jestli ho nevypiju, udělá to sama a z kůže si vyrobí kabelku, tak jsem si ho dal. Zkoušel mě pokousat, prevít jeden!"
Spokojeně si založil ruce za hlavu a pokračoval:
"Fakt díky, Bello. Tohle bylo super. Jsem tak rád, že tě máme!"
"Můžu se tě na něco zeptat?" obrátil se na mě večer Carlisle. Přikývla jsem. "Kde jsi proboha sehnala všechna ta zvířata? Připravit nám takovou exotickou hostinku muselo dát dost práce."
"Internet je všemocný, Carlisle," pokrčila jsem rameny. "Stačí mít neomezený přísun financí a překupníci zvířat se mohou přetrhnout, jen aby ti vyhověli. Na jednu stranu mě to docela mrzelo a i proto jsem nekoupila žádná ohrožená zvířata, ale když jsem si představila, jak vás překvapím, neváhala jsem."
"A nikomu to nepřišlo divné?" nechápal Carlisle. "Nikdo se neptal, na co ta zvířata chceš?"
"Chtěli to vědět všichni," potvrdila jsem. A na jeho tázavý pohled jsem dodala:
"Tvrdila jsem, že si zařizuju soukromou zoo."
"To je nápad! Neomezený přísun lahůdek!" zajásal Emmett ve svém pokoji. Možná už vím, co mu dáme k Vánocům...






Tohle mě docela pobavilo takový povídky bys měla dělat víc