close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Kapitola dvanáctá

17. dubna 2010 v 9:13 |  Stříbrný Měsíc
Ráno jsem se probudila vedle Nicka na podlaze.Nina spala na gauči,Iason v křesle a Trix na Benově klíně.Hotová pohoda.Ale ne nadlouho.Musíme vstávat a pořádně se najíst-teda alespoň my,lidé.Rychle jsem mrkla na hodiny.Ups,půl jedenácté a podle mé včerejší vize máme sotva dvě hodiny.
"Nicku,"zašeptala jsem, "včera jsem měla vizi a podle té se s nimi máme setkat přesně za hodinu a padesát tři minut.Vstávej.Musíš se napít."
"Cože?!"vyskočil Nick, "proč si včera nic neřekla.Vzbuď ostatní a jestli nebudou chtít vstávat řekni mi a já jim dám pěstí.A to jsem proti násilí."

"Dobře,"odpověděla jsem a šla jsem budit ostatní.Nina se probrala hned,ale tak se lekla,že mi dala pěknou ránu elektřinou.Iason a Nick byli hned u mě a Nina se mi omlouvala.Bena a Trix probudil povyk okolo mě.Po chvíli šli upíři na lov teda lépe řečeno na krádež krve a já s Benem a Ninou jsme šli vyrabovat ledničku.Jako by to někdo věděl,že se musíme najíst,protože v lednici bylo kuře.Tak jsem popadla pekáč,koření a šup s ním do trouby.Krátili jsme si čas hraním pokeru.
Když jsme dojedli šli jsme na chvíli cvičit.Během pár minut dorazili i ostatní a pomáhali nám,lidem.s výcvikem.Když se mnou Nick mrsknul o zem tak jsme mu uštědřila pěkně ledovou spršku vody s kousky ledu.
"Už bychom měli jít.Máme patnáct minut na přesun,"oznámila Trixie.
Všichni jsme se odebrali ke dveřím.Nepanovala veselá nálada.Iasonovi něco došlo.
"Počkat.Vždyť nevíme kam máme jít,"oznámil s úsměvem.
"Asi dva kilometry odsud je za lesem starý nepoužívaný sklad.Podle vidiny by to mělo být tam,"pobídla jsem ostatní.
Šli jsem pomalu lesem.Nikdo neřekl ani slovo jen jsme se v párech drželi za ruce.Možná naposled jsme spolu v této sestavě.Tři upíři,jedna dcera bohyně,jedna siréna v kombinaci s vědnou a vládkyní vody a kluk co ovládá vodní koule proti dvou vlkodlakům,dvou upírům,vědmě a zlému démonovi.Nedá se určit,která strana je silnější.My máme schopnosti,oni sílu a zkušenosti několika staletí.A ti kdo by případně zemřeli musejí to oznámit rodinám.Dorazili jsme ke skladu.Všude bylo ticho.Žádný vítr,žádná zvířata,jen zlověstné ticho.
"Jsme tady,"zašeptala jsem a Nick mě objal.
"Já vím Sněhurko.Já vím,"zašeptal a políbil mě.
Náhle začalo silně foukat.Postavili jsme se do řady a sledovali místo odkud ten vítr foukal.Z lesa vyšlo šest postav.V čele stál vzrostlý hubený muž s černýma očima,staře vypadající kůží a krvavě rudými rty.Po jeho boku stálá krásná,vysoká,hnědooká
zrzka.Nejspíše Malvat a Cynlu(na takovou krásku fakt stupidní jméno).Za nimi stály Hermena a Kiro a také ti dva vlkodlaci.Dva mladí chlapci s modrýma očima a blonďatýma Vlasáka a vůbec nevypadali tak jak jsme si představovala vlkodlaky(tím myslím odporná chlupatá stvoření s dlouhými drápy).
"Upíři si přivedli i potravu.To je milé,"zasmál se Malvat příšerně pronikavým smíchem když naší skupinku sjel očima.
"Já ti dám potravu,"zakřičela Nina a trefila Malvat bleskem.Celá skupinka na ni zírala.No co,lidé se zvláštními schopnostmi.
"Jo my nejsme lidé lidí,"usmála jsme se, "vodo,prosila bych menší přílivovou vlnu."
Země se zachvěla a za námi se objevila vlna,která nás přeskočila a jejich skupinku smetla.Nick,Iason a Trix se usmáli.
"Vidím,že jste silní,"usmál se Malvat, "ale na mě zbraň nemáte."
Malvat se napřáhl a vyhodil obrovskou kouli tvořenou z ohnivých kuliček.Ben včas zareagoval a vyslal svou milovanou vodní kouli,který tu Malvatovu úplně odrovnala.Malvatovi společníci byli šokováni a ve vteřině na jejich místě stáli dva upíři s vyceněnými tesáky a dva pěkní obří vlkodlaci.Dost jsme se lekla těch vlků,protože jsme nikdy tak veliká zvířata neviděla(teda až na slony a žirafy).Pak mi došlo,že tam není Cynlu.Rozhlédla jsem se a ona se krčila u stromu a byla jako v transu.Nejspíše měla vizi jak to dopadne.
"Pane,musím s vámi mluvit,"obrátila se na Malvat,který byl hned u ní.Něco mu šeptala,ale nevím co.
"Dobře,"otočil se Malvat na svojí armádu zabijáků, "vy,bojujte.Hned!"
Než to dořekl už po nás vyjeli.Na mě a Ninu skočil vlk.Nina mu dala pěknou šlehu elektřinou,ale jeho to neodradilo tak mě čapla za ruku a přenesla se za něj.Byl překvapený až vyděšený.
Teď přišla moje chvíle,pomyslela jsem si.Nastavila jsem ruku a představila jsem si v hlavě krásné,lesklé a hlavně ostré a pevné kopí z ledu.A když jsme otevřela oči to kopí tam skutečně bylo.Najednou na nás vlk znovu vystartoval ve snaze mi zničit zbraň,ale nebyl dost rychlí.Kopí jsme mu zabodla přímo do srdce.Zavyl bolestí a skácel se na zem.Vítězně jsem na Ninu mrkla a ona zašeptala, "Isobel,matko,může ho spálit na popel."
Jen to dořekla ukázala prstem na vlka a z jejího ukazováčku vyšel blesk,který ho zapálil.Paráda bohyně na naší straně.Mezitím jsem si všimla,že Nick bojuje s Kirem,Iason s Trix s druhým vlkem a Ben s Hermenou.Ale Cynlu byla stále pod stromem,ale Malvat tam nebyl.Popošli jsme s Ninou k Cynle.
"Pryč.Odešel.Vím jak to dopadne.Prosím ušetřete mě,"prosila nás jemným hlasem zrzka.
"Nemusíme tě zabíjet,Cynlo.To je tvé pravé jméno?"zeptala jsem se.
"Tak mi říkal Malvat.Ani nevím proč.Mé pravé jméno je Tea.Co se mnou uděláte?"
"Tea to znamená božská,že?Isobel,přijď prosím."
Ze stříbrné záře se sem snesla Isobel a nádherných bílých šatech.Byla naprosto dokonalá.Doufám,že Teu ušetří.
"Nino.Co potřebuješ?"zeptala se a koukla na Teu.
"Chceme ji ušetřit.Její nadání by se nahoře hodilo a navíc nevypadá jako obrovské zlo.A zabít ji můžete kdykoli,"pronesla Nina chladným hlasem.
"Ano.Vezmeme ji k nám.Podej mi ruku,Teo.Neboj neublížím ti.Jsem Isobel,bohyně živlů,"usmála se Isobel přátelsky na Teu,která jí podala ruku.
Ve stříbrné mlze zmizeli obě.Vrátily jsme se na místo,kde se bojovalo.Kiro a vlk byli pěkně vysíleni.Hermena se velice dobře držela,proto šla Nina Iasonovi pomoct.Já jsme se přidala k Nickovi.
"Jeden vlk je vyřízeném a Malvat utekl,"pošeptala jsem Nickovi, "a Cynlu,teda vlastně Teu,si vzala pod ochranu Isobel.A teď vyřídíme Kira."
"Tak mladá a už zabíjí,"zasmál se Kiro a Nick ho pěkně kopl do břicha až se skácel k zemi.
Já a Nick jsme si povídali a když se Kiro pokusil vstát vždy ho leden z nás kopnul.Taková normální lidská zábava.Po pár minutách nás to přestalo bavit.Nick mě za pasem zastrčený kolík a já jsem si zase připravila své kopí.
"Kim,vážně to chceš použít?"zeptal se mě Nick.
"No co,nechci abys sebral všechnu zábavu.Nejdřív mu probodnu srdce a pak ho ty usmrtíš dřevem a já rozdělám oheň,"odpověděla jsem se širokým úsměvem.
"Vzrušující.Milenka zabiják.Klidně ho probodni a já dodělám zbytek."
Napřáhla jsem se a zabodla mu kopí přímo do srdce a ještě jsem se smála.Nick stál opodál a fascinovaně mě pozoroval.Pomalu jsem kopí vytáhla a kývla jsem k Nickovi,aby to dokončil.Mezitím co se Nick skvěle bavil,při dokončování,došla jsem pro dřevo a zapalovačem,který jsem si pro tuto příležitost koupila,jsem to jehličí a větve podpálila,poté jsme s Nickem rozervali upíra na kusy a ty hodili do ohně.rozhlédla jsem se a viděla jsem,že i Hermena,už bez ruky,a vlk jsou v koncích.Kdo má vědět,který je Cyle a který Cole.Tak se alespoň zeptám.
"Nicku,mám dotaz,"otočila jsem se na Nicka.
"O co jde.Budu hádat chceš vědět,který je Cyle a který Cole.Tak dobře ty a Nina jste zabily Cyla.A s Colem bude brzy konec,"odpověděl s úsměvem.
"Díky,ale jak si věděl co po tobě chci?"
"To nevím."
Spokojeně jsme pozorovali jak ostatní dorážejí zbytek.První padl vlk a ani ne minutu po něm Hermena.Rychle naházeli zbytky do ohně.
"To by bylo.Jdeme domu,má hlad,"ozval se Ben.
"Já a Kim tu zůstaneme,abychom uhasili oheň,"odpověděl Nick.
"Dobře,"odpověděla Trixie.
Celá skupina vítězně odešla a Nick si sedl na pařez vedle ohně a mě si přitáhl na klín.Tak dobře jsem se necítila už dlouho.Nebezpečí je pryč až na Malvata,ale ten je bůhví kde.Tady bych klidně s Nickem vydržela celou věčnost
Ostatky už dohořívali tak jsem se zvedla a šla je uhasit.A to jen neměla dělat.Jen co jsem došla k ohni měla jsem doopravdy zvláštní vidinu.Koukala jsem do ohně neschopna pohybu a během pár vteřin jsem se sesunula na zasněženou zem.Nick byl hned u mě.
"Sněhurko,jsi v pořádku,"zeptal se mě Nickův ustaraný hlas.
"Jo,jsem ok.Měla jsem fakt divnou vidinu,"odpověděla jsem a vlezla jsem Nickovi do náruče a on mě odnesl na pařez.
"Cos viděla."
"Bylo to divné.Viděla jsem tebe a sebe jak jsme na lovu a ty mě učíš jak šikovně zabít zvíře.A to není vše.Pak jsem viděla jak všichni sedíme na pohovce.Měla jsem stejný řetízek jako máš ty.Pak tam byla Trixie a člověk Ben a taky Iason s Ninou a nejspíše jejich dítě.Holčička se zelenýma očima.Já jsem byla upír a na rtu jsem měla asi krev."
"Ty jako upírka a Nina s dítětem."
"Moje vize se zatím do posledního detailu vyplnily.Tak to radši nikomu neřekneme.Bude to naše tajemství."
Když jsme se z toho šoku vzpamatovali šla jsem ten oheň uhasit.Nebylo to těžké,ale ta vize mě bude strašit celé roky.Došli jsme do vily a někdo se zase opíjel.S Nickem jsme se přidali,ale já vypila skleničku vína a to mi stačilo.Alkohol se mi vždy hnusil.Doufám že se ta vize nevyplní.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


free counters
free counters


Free Visitor Maps at VisitorMap.org