Ráno jsem se probudila v devět a Nick tu stále ležel.Oba jsme vstali současně a já první okupovala koupelnu.Když jsem vylezla,Nick se tam zamknul.Šla jsem do obývacího pokoje a z okna jsem se koukala na moře.Pak jsem spatřila člun jak jede přímo na náš ostrůvek.Že by má noční můra byla vize.
"Nicku ihned sem pojď,"zakřičela jsem a Nick už u mě stál oblečený.
"Co se děje?"zeptal se a nic nechápal.
"To v noci byla vize.Tamten člun jsem viděla.Jdeme,"pokynula jsem ke dveřím.Nick šel první.Byli to piráti.Měli kulomety a já stála jako opařená.
"Co chcete,"zakřičel Nick na neznámé.
"A heleme se kluk a holka.Toho kluka zabijte a s tou kočkou si ještě pohrajem,"zasmál se jeden z nich.Všichni na nás namířili zabraně a já už to nevydržela.
"Vodo!"zakřičela jsem a sníh kolem nás roztál a vytvořil zábranu a další obrovská vlna se převalila přes piráty.Když se vlna vrátila zpět,člun byl na třísky a ti chlápci na nás pozorovali,protože Nick vytáhnul tesáky.Nick na mě kývnul a já si vytvořila ledovou zbraň(konkrétně dva meče) a Nick se zavrčením na ně rozběhl.Já šla pomalým krokem za ním, vrhli se na mě dva piráti,ale já je úspěšně odrážet a nakonec jsem jednoho probodla druhý se vyděsil.Já jsem se tak naštvala,že jsem meče proměnila zpět na vodu.Pirát se usmál,že nemám zbraň a zaútočil na mě,ale než to udělal proměnila jsem tekutiny v jeho těla na vroucí a pak jsem je prudce ochladila.Jeho tělo to nevydrželo a rozpadlo se na kousky.Nick se pral se třemi dalšími a já si všimla,že má na boku sečnou ránu a jeden z těch pirátů má nůž.
"Hej vy tam,"zakřičela jsem, "mě nechcete."
Všichni se na mě podívali a i Nick se tvářil vyděšeně.Jeden pirát v kaluži krve,druhý na cucky a já tam stojící s jedovou koulí levitující nad mou ruku a v druhé ruce meč.Rychlými kroky jsem se dostala blíže.Koulí jsem vyrazila jednomu z ruky nůž a on stál jak přimražený.Pak Jsem ho jedním pohybem probodla.Cítila jsem se zvláštně.Jako bych na sobě nic neměla.Pomohla jsem Nickovi oddělat ty další.Když jsme skončili Nick na mě koukal a usmíval se.
"Co se děje,že na mě tak koukáš?"zeptala jsem se a v ruce jsem stále měla zbraň.
"Čekej.Nic nedělej,"usmál se Nick a odběhla vrátil se se zrcadlem.Nevěřila jsem vlastním očím.Na sobě jsem měla šaty z vody a kusy ledu zakrývaly jistá místa.A se zbraní v ruce jsem vypadal dost nebezpečně.
"Isobel!"zakřičel Nick a objevila se záře a z ní vyšla Isobel s Gabi a Araw po boku.Koukali na mě a usmívaly se.
"Drahá Kim.Bylo ti to předurčeno,"řekla mi Araw do očí.
"K čemu jsem před určena."
"Abys vedla vodu,"odpověděla mi Gabi, "teď jsou tvé schopnosti silné,ale za pár měsíců se díky tvé proměně ještě zesílí.Budeš Válečnice Vody.Jsi druhá žena.Válečník ohně je muž se zrzavými vlasy.Válečník Vzduch je blonďatý kluk a Válečnice Země je brunetka."
"Proč mám šaty z vody?"
"Každý má své.Oheň má oblek z ohně a blesků.Vzduch je oblečen do vzduchu a Země mě šaty z kořenů a listí.Tady je kniha o tvých schopnostech."
"Děkuji,ale ona byla další."
"Ano,Válečníci žijí lidským životem a také umírají.Ty budeš žít věčně."
Koukala jsem jak blázen a přála jsem si mít na sobě své staré oblečení.Najednou všechny tři zmizely.Já jsem se podívala do zrcadla a už jsem na sobě měla své staré oblečení.Nick byl jako přimražený ,ale usmíval se.Právě jsem se dozvěděla další úžasný fakt o sobě.Pikantně okořeněná svatební cesta.
Šli jsme s Nickem do chatky a já zamířila ke skříňce s alkoholem.Nick mě ale zastavil.Bránila jsem se,ale on byl silnější.Pak jsem si všimla rány na jeho boku.zlehka jsem se jí dotkla a rána se ihned zahojila.Najednou se mi podlomila kolena a klečela jsem na zemi.Nick se ke mně ihned sklonil.
"Proč já?Proč jsem vyvolená?Nemohli určit někoho jiného."
"Bude to dobré Sněhurko,já ti pomůžu.Spolu to zvládneme"
Opřela jsem se o Nicka.On si sedl pohodlněji a hladil mě po tváři,po které my stékaly slzy,a utěšoval mě.Začínala mi být zima i když v krbu hořel oheň.Nick jako by něco cítil a zvedl se a v náručí mě odnesl do ložnice.Přikryl mě dekou a lehl si ke mně.
"Mám zavolat na letiště a rezervovat místa v letadle?"zeptal se mě.
"Ne.Chci tu být minimálně týden a navíc se to chci naučit ovládat a taky nás nikdo neuvidí,"odpověděla jsem a Nick se ke mně více přitiskl.
"Můžu ti vyrobit terč."
Zasmála jsem se a Nick mě vzal za ruku a já jsem si sním propletla prsty.Když jsem zvedla oči od našich rukou podívala jsem se mu do očí a čas se zastavil.
Když jsem se na sebe přestali dívat Nick se usmíval a pomohl mi z postele.Ani nevím jaká doba uběhla.Už mi bylo lépe.Mnohem lépe.Nick se vrátil do kuchyně a já mu šla pomoct.
"Když jsem tě viděl jak Válečnici měl jsem dost nahnáno,"zasmál se,ale neodtrhl oči od sekáčku na maso.Já jsem dostala za úkol nakrájet zeleninu,ale byla jsem duchem mimo a pořezala jsem se.
"Au.Sakra mám myslet na zeleninu ne na nejlepší bitevní taktiky,"zaskučela jsem bolesti a Nick upíral oči na mojí ruku.Po chvíli odběhl do koupelny a donesl lékárničku.Sice jsem mu řekla,že se to během pár minut zahojí,ale on trval na svém.Musel mi ruku vydezinfikovat a zavázat.Jen jsem zakroutila hlavou a dál jsem pokračovala v započatém krájení.Nick musel vyměnit nůž,protože na tom předešlém byla krev a to by jídlo mělo pěknou chuť.Teda pro mě.Když jsem se koukla na nůž něco mě napadlo,ale byla to taková blbost,že jsem to hned pustila z hlavy.A Nick mi snad zas četl myšlenky.
"Nad čím zas přemýšlíš,"zeptal se.
"Nad děsnou hovadinou.A to je jedno,"mávla jsem rukou a podívala jsem se mu do očí.
"Tak to si rád poslechnu co si vymyslela."
"Já říkám,že je to blbost.Ale když to chceš vědět.Napadlo mě jak chutná krev.Jednou jsem se řízla do prstu a ochutnala jsem a nebylo to nic divného a pak jsem ochutnala tvojí a ta byla jiná.Ale jak asi chutná cizí krev.Na to budu mít dost času jako upírka."
"Chceš ochutnat."
"Nevím jestli to je dobrý nápad."
"Bez problému,"usmál se a doběhl pro jeden pytlík krve.Začala jsem se v duchu smát a zároveň řvát.Jedna část mého Já křičela ať to nedělám a ta druhá že tím nic nezkazím.Nick nalil trochu do skleničky a sám vypil zbytek.Podal mi skleničku a já jsem nevábně vypadající obsah očichala a Nick se už dusil smíchy.Pak jsem to do sebe nalila.Bylo to odporný a udělala jsem pěkný úšklebek a Nick se mohl zbláznit smíchy.Když jsem uklidnil a přišel ke mně a políbil mě a olízl si rty.
"Jaký to bylo,"zeptal se a začal se pitomě usmívat.
"Odporný,ale konec byl lepší,"zasmála jsem a Nick se vrátil k vaření, "tohle už nikdy neudělám."
"Brzo budeš muset.Počkej něco ti donesu."
Nick šel k poličce na knihy a vytáhl tu knihu,co jsem si včera četla.Věděla jsem,že je to celé o upírech.Ale zeptala jsem se,kdo to psal.
"Já.To mi bylo asi dvě stě a dost jsem se s bráchou nudit tak jsme přeměnili tři lidi v upíry a pozorovali jsme je.Tak jsou tam záznamy co jsem prožíval já a Iason.Jestli něčemu nebudeš rozumět,zeptej se.A to jídlo už dodělám sám ty si jdi číst."
"Víš,tu knížku už jsem našla dřív.Ale moc jsem ji nečetla."
Nick jen kývnul a já jsem se posadila na gauč.Přečetla jsem si jak proměna probíhá.Docela jsem tomu rozuměla.Dost mě vyděsilo,že nováčci musejí pít i několikrát denně.
"Nicku,"zakřičela jsem a Nick stál u mě, "takže já ze začátku budu zabíjet i několik lidí za den."
"Ne,"zasmál se, "v tý době ještě nikdo nevymyslel krevní banky."
Praštila jsem se do čela a četla jsem si dál.Zjistila jsem,že budu dost divoká a většina nových nemá chuť na nic kromě pití krve.Ale prý každý může být jiný.Jeden zabíjí na potkání a další abstinuje.Od poutavé četby mě vyrušil Nick,s talíři s večeří v ruce,si sedl vedle mě a podal mi jídlo.První za celý den a to už bylo pět odpoledne.
Po jídle jsem Nickovi pokládala otázky na téma upírství.U některých otázek jsme se pozdrželi hlavně u tématu jak se budu stýkat s rodinou.Vyplynulo z toho,že nejlepší bude se z rodinou vidět až za rok po proměně.Najednou zazvonil telefon.Rychle jsem ho zvedla.Byla to Nina.
"Tak co děláte?"
"No typická svatební cesta až na to,že mě se stala přímo skvělá věc."
"Kriste pane.Jsi v tom?"Slyšela jsem Nick jak se potichu směje.
"Ne.Vyprávěla ti někdy Isobel o Válečnících živlů?"
"Jo.Zatím jsou jen tři,protože čekají…O můj bože.To si děláš srandu.Ty jsi poslední článek Válečnice Vody!"
"Jo.A mám velice provokativní oblečení,"Nick se začal smát nahlas a Iason v pozadí hovoru taky.
"Tak to je bomba.Hele už musím končit.Mobil je vybitej.Tak čau."
"Ahoj."
Zavěsila jsem a Nick seděl a smál se.No ani se nedivým,když jsem ten obleček nazvala provokativním.byl to spíše oblek pro nějakou hvězdu erotického filmu.Poprosila jsem Nicka,abychom šli trénovat.Nick se zvedl a zeptal se mě jestli se obléknu to do toho oblečku.Kývla jsem a on se usmíval.
Venku jsem se 'převlékla' a začala jsem zkoušet co umím.A bylo toho dost.Nick byl dost vyděšený.Jen tak jsem šla do vody a nastal šok.Nick byl neobvykle bledý a já v šoku.Můžu chodit po vodě.Po tréninku jsem se oblékla zpět do původního oblečku.
Celý týden byl ok.Trénink a svatební cesta v jednom.Nickovi začal zvonit mobil.
"Ano Trix,"promluvil do telefonu.
Když mluvila Trix nic jsem neslyšela,ale Nick byl dost vyděšený.
"To si děláš srandu.Ano zítra přiletíme.Už si volala Iasonovi a Nině?"
Pak zas Nick mlčel a nakonec telefon ukončil.Byl na něj dost hrozný pohled.Oči měl černé a byl dost rozrušený.
"Běž si zabalit,"zavrčel, "Malvat je zpět.A zřejmě má novou schopnost.Ben a Trix ho potkali a Ben zaútočil,ale on ho na chvíli připravil o moc.Ted jsou oba doma.Iason a Nina už jsou na cestě."
Malvat.Rychle jsem balila věci a Nick mezitím volal na letiště.Za tři hodiny máme letět.Nick ještě volal Trixie ať za pět hodin čeká na letišti s autem.Pomohla jsem mu zabalit jeho věci a taky je naskládat na loďku.Dorazili jsme do přístavu.Nick ještě zaplatil nějaký poplatek a ten chlápek nás zavezl na letiště.Nasedli jsme do letadla a celou cestu jsme nepromluvili.
V Portlandu na nás čekala Trix a usmívala se.Nick jí v autě vysvětli,co se mi stalo a ona byla ráda,že jsem silnější.
Ve vile už čekali ostatní.Nina si ihned vynutila mojí proměnu a Nick se zavrčením a skřípáním zubů souhlasil.Tak jsem se přeměnila.Všem mohly vypadnout oči a spadnout brada.Technicky vzato jsem byla skoro nahá.Proměnila jsem se zpět.Nick mě vzal nahoru a řekl mi,že bude klidnější když budu mít v sobě jeho krev,aby měl jistotu,že když na mě Malvat zaútočí tak se proberu už jako upír.Nastavila jsem svůj krk a pocítila jsem ostrou bolest,která byla ihned pryč.Pak jsem se musela pořádně napít Nickovi krve.To bylo odporný.Vrátili jsem se dolu.Probrali jsem situaci a nikdo nepřišel na nic rozumného.Mě to nebavilo tak jsem se vytratila k oceánu.Byla to chyba.
"Heleme se.Kim,"ozval se za mnou hlas.Malvat.
"Teď jsem silnější,"bránila jsem se.
Malvat jen mávl rukou.Zkusila jsem se proměnit,ale nešlo to.Byl jsem ráda,že mám v sobě Nickovu krev.Malvat a ke mně přistoupil a já zjistila,že se nemohu pohnout.Malvat se široce usmíval.
"Nebude to bolet,"zasmál se a škubl mi krkem.Vše začalo upadat do temnoty.
Když jsme přijeli ze svatební cesty.Věděl jsem,že jí musím dát svou krev.Zalezli jsme do ložnice a já jí daroval svou krev.Celá skupinka jsme probírali taktiku.Najednou jsem si všiml,že Kim tu není.Vydal jsem se ji hledat.V lese nebyla a na volání nereagovala.Pak mi to docvaklo.Oceán.Rychle jsem se rozběhl k oceánu.Nikde jsem ji neviděl.Kde by mohla být?Došel jsem na okraj útesu a zakřičel jsem.Neozývala se.
Pak jsem ji uviděl ležela pod útesem a oceán ji omýval nohy.Seskočil jsem k ní,ale nedýchala.Byla mrtvá.Proč ona?Nechal jsem ji tam ležet a běžel jsem domu pro deku,protože jsem nechtěl riskovat,že mě někdo v lese uvidí jak nesu mrtvou Kim.
"Kde je Kim?"zeptala se mě Trix a já jí to nedokázal říct.
"Není schopná se pohnou spadla do vody a nešikovně si zmrazila nohy,"zalhal jsem.
"Máme jít s tebou?"zeptal se Iason.
"Ne!"zařval jsem.
Na posteli jsem popadl deku a vyskočil jsem střešním oknem dolu na zem a vydal jsem se k útesu.Kim byla pryč.
Otevřela jsem oči a vše bylo prapodivně jasné.Barvy byli sytější,světlo ostřejší i když nesvítilo slunce a viděla jsem i prach létající nade mnou.Cítila jsem jak mi vody omývá kotníky a prudce jsem vyskočila na nohy.Nevím proč,ale vyskočila jsem na skoro tři sta metrů vysoký útes.Podívala jsem se okolo a v dáli jsem zahlédla člověka.Měla jsem potřebu se po něm vrhnou,ale nešlo to.Místo toho jsem utekla do lesa.Koukala jsem za stromem až ten muž odejde.
"Kim!"slyšela jsem známý hlas pod útesem, "Kim!"¨
Odvážila jsem se vyjít ze svého úkrytu.Nick si mě nevšiml.
"Nicku,tady jsem,"zakřičela jsem,ale ne dost hlasitě,přesto mě slyšel.
Ve chvíli stál u mě.Chytil mě za ruku a podíval se mi do očí.
"Jak se cítíš?"zeptal se mě.
"Je mi dost divně,"odpověděla jsem.
"Tam ten muž.Ulov ho a proměna se dokončí."
"Ne!"
"Kim musíš.Já ho zabiju a ty ho jen vysaješ."
"Řekla jsem ne.Ten má určitě někoho blízkého,kterému by moc chyběl."
"Tak dobře.Teď se spolu vrátíme domu.Iason a Trix tě pohlídají a já zajedu do města pro a unesu nějakého bezdomovce.Nebo radši tři.Oni nemají co ztratit.Ok?"
"Dobře."
Nick mě dovedl domu.Všichni na mě koukali jak na zjevení.To jsem vypadala tak hrozně.Nick řekl Trix a Iasonovi,aby mě drželi dál od Niny a Bena,protože jsou to lidé.Nina někam odběhla a vrátila se se sklenicí krve z pytlíku.Podívala jsem se na Nicka a on kývl.Napila jsem se a moc mi to chutnalo a to jsem ještě nezapomněla jak mi to chutnalo na svatební cestě.
"Mohu dostat ještě?"zeptala jsem se ostýchavě.
"Iasone dones jí jeden a půl litrák.Já se za chvíli vrátím,"Nick kývla na Iasona a odešel.Iason mi donesl další várku.
Měla jsem ho rychle vypitý a chtěla jsem ještě.Iason a Trix mi řekli,že zachvíli dostanu něco lepšího.Tak jsem čekala.Připadala jsem si jak zajatec.Nina a Ben koukali na televizi a já seděla v druhém rohu místnosti a pečlivě mě střežili dva upíři.
Nick se vrátil a vedl čtyři muže.Rozhlíželi se po domě a naší rohovou skupinu si prohlíželi nejvíce.Nick kývl na Iasona Trixie a oni dostali úkol odvést Bena a Ninu pryč,aby toho nebyli svědkem.Když byli pryč postavila jsem se a
Nick se otočil zády k bezdomovcům.
Nick se otočil zády k bezdomovcům.
"Určitě si říkáte proč jste tu.Vysvětlím to.Má žena vás potřebuje,aby přežila."
Viděla jsem jak to stále oni nechápou tak Nick vytáhnu špičáky a paralizér.Bezdomovci na něj koukali a byli vyděšeni.Nick jednomu po druhém uštědřil ránu paralizerem.Vážně se mi nechtělo pít z těchto hnusáků.Nevypadali tak vábně jako upíří instantní krvavá polévka.Nick na mě kývl a já jsem se ani nepohnula.
"Nicku já nemohu."
"Musíš jinak zemřeš a nechtěj abych šel za tebou."
Se zavřenýma očima jsem přistoupila k jednomu z bezdomovců a zakousla jsem se do jeho krku.Nick mě pozoroval a občas kouknul mimo.Když jsem ho vysála tedy zabila,musela jsem zabít ty zbylé.Byla jsem hotova za chvíli.
"Co uděláš s těly,"zeptala jsem se.
"Spálím je,"odpověděl a odtáhl jedno tělo po druhém ven.Já jsem zabila čtyři nevinné lidi.Sedla jsem si na židli a koukala jsem před sebe.Pak jsem ucítila dost protivný zápach.jak Nick pálil těla.Nick se vrátil a jak mě uviděl už u mě stál.Pak mi vysvětlil,že skoro žádný upír se nepřenese lehce přes svou první oběť,protože uvnitř je stále veliký kus člověka,ale časem to bude dobré.Padla jsem mu do náruče a rozbrečela jsem se.
Asi po hodině se všichni vrátili a Trix se mi vrhla do náruče se slovy, "Vítej mezi námi."
Neměla mi to připomínat.Omluvila jsem se,že jdu nahoru chci být sama.Tak jsem vyšla nahoru po schodech a zavřela jsem dveře.Když jsem si byla jistá,že nikdo neposlouchá vyskočila jsem z okna.Dopadala jsem hladce a ani mě to nebolelo.Ohlédla jsem se,že mě nikdo nesleduje a rozběhla jsem se plnou rychlostí do lesa,protože jsem chtěla být sama.
Došla jsem k místu kde jsme se před několika lety setkali s Malvazem a jeho armádou..Malvat seděl u sladu a bylo divné,že jsem cítila jeho myšlenky.Byla jsem sama a tak jsem vyšla ze svého úkryt za stromem.Malvat stále byl ponořený v myšlenkách a neviděl mě.Chtěla jsem mu udělat menší překvapení.
"Přeji krásný den Malvate,"usmála jsem se na něj a on zbledl jako stěna.
"Ale tebe jsem zabil!"řval.
"No možná jsem mrtvá.Teď jsem ale nemrtvá."
Než mi stihl spoutat schopnosti proměnila jsem se na Válečnici.Z mé proměny byl ještě více v šoku.Začal na mě vrhat ty své ohnivé kuličky,ale každá,která o mě jen zavadila, se ihned uhasila.
"To víš.Na Válečnici Vody ohýnek neplatí."
Vytvořila jsem si meč a začala jsem se přibližovat.Malvat se snažil jak nejvíce mohl,ale nic nezmohl.Podívala jsem se mu do očí a ukázala jsem špičáky.Rozhlížel se kolem,asi hledal nějaký dub,aby si mohl ulomit větev a zabít mě.K jeho smůle tu žádný nerostl.Začal se se mnou prát holýma rukama.
"Je mi to líto.Počkat.Vlastně mi to líto není!"zakřičela jsem a vrazila jsem mu meč do srdce s ohromnou silou a přesností na milimetr.Zavyl bolestí a skácel se na zem.V klidu jsem odložila meč a vrátila jsem se zpět do lidské podoby a sebrala jsem meč a usekla jsem Malvatovi hlavu.Pro jistotu.
Najednou na mýtinu přiběhl Nick a ostatní a s hrůzou v očích sledovali,jak házím Malvatovi ostatky do ohně.Pohlédla jsem na ně a široce jsem se usmála.
"Hlavní problém je vyřešen,"zasmála jsem se ďábelským smíchem.





